Jdi na obsah Jdi na menu
 


krajkářství

Krajka je vzdušná prolamovaná látka s jemným vzorem, zhotovená původně ručně paličkováním, háčkováním, vyšíváním, popř. pletením nebo síťováním k dekoraci šatů, prádla, ubrusů apod. Krajky se na lidovém oděvu uplatňovaly především na místech, které bylo třeba odlehčit provzdušnit, na okrajích tkanin apod. Brzy však převládala funkce zdobená. Vyráběly se z bavlny, lnu, konopí, surového hedvábí, ze zlaté a stříbrné nitě, v režné, bílé nebo pestré barevnosti. Převládající technikou českých a moravských krajek bylo paličkování. Krajka vzniká křížením volných nití navinutých na dřevěných paličkách. V místech spojů jsou nitě spojeny uzlíky nebo jen překřížením. V Čechách se hlavní střediska paličlované krajky soustředila do Orlických hor (Vamberk - bílá vláčková krajka), Krušných hor a Šumavy. Na Moravě byly známé jemné krajky z Podluží. Jednodušší tkaná krajka se vyskytovala v jižních Čechách, na Českomoravské vrchovině a na jižní Moravě. Uplatňovala se většinou na okrajích ubrusů. Krajky háčkované nebo pletené se začaly objevovat koncem 19. století jako náhada krajky paličkované. Hlavní střediska háčkované krajky jsou Orlické hory a Slezsko.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář